Z oblohy padá kapka za kapkou, mé srdce, to hoří láskou, kéžby to druhá strana cítila stejně a já nebyl smutnej denně.
Archiv rubriky: Básně
Tma je černá, jak letící vrána, sladká noc bude Ti přána. Sladká jako med, spát dnes budeš hned.
Proč já básně skládám vždy, když smutek mám? Já najevo všem dávám, že už nechci býti sám. Miluji já jednu dívku, co sladký úsměv má, miluju ji dlouhou chvilku, poklonu jí tímto skládám.
Jsi krásná, jak hvězda, co z oblohy padá, proč se mi jen nezdáš, Tebe bych se nikdy nevzdal. Vzpomínám si častokrát, na ty chvíle s Tebou, vzpomínám si vždycky rád, ty vzpomínky mi zůstanou.
Vánoce jsou tady, s nimi doba radosti, všichni honem slavit, míti kapra bez kosti. Vánoce jsou zase tu, Ježíšek už dárky balí, stromeček nám krásně voní, Nový rok je coby dup.
Nač mít kamarády, kteří Ti nevěří, nač žít život, který Tě nebaví, nač chtít lásku, co se nevyplácí, můj smysl života, dlouho se vytrácí…
Simonka dnes svátek slaví, všim’ jsem si toho v kalendáři, proto přeji štěstí, zdraví a úsměv na Tvé milé tváři.