Vyrazil jsem do říše temnot projít svět a s Tebou být Ty jsi ten nejdražší klenot nechci už jen pouze snít

Byla temná noc, když navštívil mě Ďábel říkal: nejsem Bůh, Kain a ani Abel furt předemnou stál strašně se mi smál mrknul na mě, lusknul prsty, za ním plamen plál

Dorazil jsem domu urvanej jak šňůra vod hajzlu sám divim se tomu že nezalezu někam do pajzlu Mohl jsem bejt sám a né doma s tou mojí starou zas ten pocit mám když jsem s ní tak jsem jak pod parou

Nepřestávám věřit, že existuje víra víra v boha chlastu, co v nás nikdy neumírá. Nepřestávám toužit o nekonenečný noci kdy budu mít všechny ženský jenom ve svý moci.

Doutník si zapálí, v klidu si kouří má pocit jako byl by Bohém kolem svých obětí jako sup krouží neštěstí čeká za každým rohem

Doma je zase nuda jako v base tak hned skočim do bot vyrazim do ulic i venku dá se vožrat jako prase ví to každej ko*ot co dál k tomu říct

Bez Tebe je kažá chvilka neskutečně dlouhá máš mě za pouhého snílka však ovládá mě touhla Touha po tvém náručí krásném, sladkém políbení jen láska mi zaručí tohoto mého snu splnění

Pořád se jen chvástám jsem celebritou jihu když každej den chlastám bývám dennodenně v lihu

I když tě ještě málo znám prakticky jen chvilku pouhou hluboko v srdci Tě mám Ty jsi mou současou touhou

Při tom našem včerejším hovoru přišel jsem si jak v bláznivým hororu Tys na mě pořád jenom řval já si jak oběť připadal přiznám že trochu jsem se bál